Knihy

How to teach filmmakers? In our opinion, the best form of teaching is conversation and co-creation. We Perceive mastering the art of filmmaking as a continuous dialogue in which there is a discovery of historical context, an exchange of theoretical knowledge, but above all a sharing of life and practical experience. We know what we are talking about, because our cooperation began thirty years ago at the film faculty as a student-teacher dialogue. Gradually our roles changed, we learned from each other., wrote scripts together, made films together, and became friends. viac

Na plagátoch zvykneme čítať meno dramaturga, ktorý pomohol vybrať, analyzovať či aktuálne vyložiť a neskôr aj naštudovať nejakú hru pre potreby svojej scény. Dramaturgia a scenáristika sú od seba neoddeliteľné, sú to dve strany jednej a tej istej mince. Každý scenárista skôr či neskôr na tento paradox narazí. viac

Pracovný zošit, ktorý sprístupňuje deťom možnosť zažiť atmosféru filmového štábu na vlastnej koži bez strachu z neúspechu a neznáma. Marínka Somarinka vtiahne vaše deti prostredníctvom pútavého príbehu, akcie a zábavy do prostredia filmovačky a oboznámi ich so všetkým, čo si nakrúcanie vyžaduje. viac

Knižka pre deti o šibalke Marínke s tetovačkou kotvy na ramene, ktorá sa rozhodne nakrútiť film o námorníkoch. Jedného dňa, keď sa Marínke Somarinke nepodarí zrealizovať jej sen, stať sa námorníčkou, rozhodne sa o tom aspoň natočiť film. Pomáha jej dedo, scenárista. S kamarátmi Jonášom a Krišpínom, mamkou a tatom, dedom a psom Indym zažívajú vďaka tomu každý deň zaujímavé príhody a dobrodružstvá. Práve cez ne Marínka predstaví celý postup výroby filmu. Nenápadne, vtipne, hrou. viac

Scenáristova cesta je „klasický“ praktický manuál k vyprávění příběhu pro scenáristy, spisovatele a prostě každého, kdo potřebuje vybudovat nebo napsat soudržný a gradovaný příběh. Vychází z autorovy teorie, podle níž je většinu všech příběhů možné zjednodušit na základní schémata narativních prvků a činitelů, vystopovatelných až do kolektivní imaginace příběhů z dávných mytologií. Základem příběhu je koncept tzv. „cesty hrdiny“, při němž se Vogler inspiroval mytopoetickou teorií Josepha Campbella, ale pohled, který kniha nabízí, sahá daleko za něj. viac

Katedra střihové skladby na pražské FAMU se spolu se svými pedagogy a absolventy stala kolébkou teorie a pedagogiky střihové skladby v Československé republice. Vychovala velké množství tvůrčích osobností (Drahomíra Vihanová, Josef Valušiak, Alois Fišárek, Jiří Brožek, Jan Daňhel atd.), které měly svůj neodmyslitelný a trvalý vliv na podobu české kinematografie. viac

Publikace Mapování pohyblivého obrazu s podtitulem Média, aktéři a místa v českém prostředí je věnována historii a kontextualizaci doposud fragmentárního obrazu pohyblivého obrazu na pomezí uměleckého provozu a kinematografie. Ve třech kapitolách nazvaných Historie – Diskurz – Praxe je rekonstruována dynamická síť vztahů, v níž se od konce šedesátých let do současnosti vyvíjely umělecké disciplíny filmu, videa či nových médií. viac

Text knihy s podtitulem o filmu a přátelství je životopisným vyprávěním kameramana Ivana Šlapety, odehrávajícím se v rozmezí let 1938–2021. Zahrnuje období první republiky, válečné roky, konec války, komunistický převrat, vpád armád varšavské smlouvy, normalizaci, rok 1989 a roky následující. Na pozadí historických událostí sledujeme nejprve poutavé příběhy ze života středostavovské rodiny, v níž autor vyrůstal, posléze jeho profesní růst, který vrcholí v období slavné etapy českého filmu v letech šedesátých, již ukončila invaze „spřátelených“ armád. viac

Klíčová kniha teorie dokumentárního filmu. Je sestavena na základě odpovědí na osm otázek, například – jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu a jaké žánry dokumentu známe. Definuje základní pojmy a zároveň zavádí jednoznačné kategorie, které pomáhají v orientaci v různorodých dokumentárních kinematografiích. viac

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají? Editoři Tomáš Dvořák a Martin Charvát se věnují v této knize problematice tvz. operátorů nových médií, tedy lidí intenzivně zapojených do současných technologií. Zkoumají intenzitu a hloubku těchto propojení. Na úrovni operátorství podle autorů dochází k proměně chápání těla, jeho funkce jsou vyztuženy přístroji, které ovlivňují i psychiku.  viac

Finský teoretik médií Jussi Parrika v této publikaci představuje vznikající oblast archeologie médií. Je to způsob uvažování o kulturách nových médií prostřednictvím poznatků o médiích, jež byla nová v minulosti, a to často s důrazem na zapomenuté či bizarní aparáty, postupy a vynálezy. Archeologie médií však není jednou metodologií nebo teorií. Autor ji proto uvádí do kontextu dalších klíčových odvětví mediálních studií, jako jsou filmová či softwarová studia, genealogie imaginárních médií, německá teorie médií či teorie materiality médií. viac

Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“. ČT zároveň odhaluje jako instituci definovanou konkrétními lidmi a jejich představami o tvorbě obsahu a pomocí často anonymních zpovědí ukazuje mocenské hierarchie. Přes svůj kritický pohled však autorka obhajuje pozici České televize jako nezastupitelné instituce veřejné služby. viac

Alice Lovejoy, americká filmová historička, která vedla téměř desetiletý výzkum v českých archivech, považuje československou armádní kinematografii za synonymum experimentální dílny a za skutečnou líheň talentů. Svou knihou odpovídá na zásadní otázku: Jak je možné, že se formální experimenty objevovaly v instituci tak rigidní, jako je armáda? Součástí knihy je DVD. viac

Ušlechtilý, dobrý, krásný – takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století. Detailněji se věnuje natáčení velkofilmu Svatý Václav, organizaci domácí katolické filmové cenzury či budování sítě orelských kin. Zároveň hledá odpovědi na otázky obecnějšího rázu: Jaké kulturní strategie katolická církev ve 20. století používala? viac

Osmý svazek z edice Fil a dějiny se zaměřuje na téma „válka a film“, primárně pak na válečnou propagandu šířenou prostřednictvím filmu/televize (a dalších kulturních forem). V době války přechází politická propaganda do koncentrovanějšího, agresivnějšího modu, akcelerujícího oba základní postupy – stmelující mýtus a označení nepřítele, za účelem dosažení co nejefektivnějšího mobilizačního efektu. viac

V zápisníku z pozostalosti Alberta Marenčina sú denné záznamy datované od roku 1973 do roku 1996. Dominujú v nich úvahy o tvorbe, slobode, fantázii. „...dielo nie je jediným, ani hlavným zmyslom tvorby tak ako testament či pozostalosť nie sú hlavným zmyslom života...“. Často sa v textoch vyskytujú najbližší priatelia a ľudia s podobným osudom – Juraj Špitzer, Dominik Tatarka, Marian Váross, Alexander Matuška, Juraj Mojžiš a ďalší, s ktorými vedie dialóg, polemizuje s nimi, s ich názormi. viac

Marlon Brando, Al Pacino, Paul Newman, Dustin Hoffman, Dennis Hopper, Robert DeNiro, Marilyn Monroeová a Joanne Woodwardová - to sú len niekoľkí z mnohých hercov, ktorých vo svojej hereckej Metóde vyškolil veľký a legendárny Lee Strasberg. Táto revolučná herecká teória - ktorú vypracoval Stanislavskij a rozvinul Strasberg - významnou mierou ovplyvnila súčasné herecké umenie. viac

Unikátní pohled na vznik dokumentárních filmů! V průběhu čtyř let sledujeme projekty předních českých a slovenských dokumentárních tvůrců a tvůrkyň. Přinášíme unikátní hloubkové rozhovory ze všech fází natáčení. Debatujeme o metodách zachycení reality a ukazujeme různorodé postupy natáčení. viac

Keď si Krzysztof Kieślowski kúpil motorku, najskôr ju rozmontoval do poslednej skrutky a znova zložil, aby zistil, ako funguje. Presne tak isto pristupoval aj k svojim filmovým hrdinom. viac

Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla? viac