Film 2. Obraz-čas (kniha)

Druhá a závěrečná část ojedinělé a unikátní ukázky francouzského filmového myšlení. "Kinematografie sama je novou praxí obrazů a znaků, jíž musí filozofie dodat teorii v podobě pojmové praxe," zdůvodňuje Deleuze svůj přístup. Vlastimil Zuska k tomu v analytickém doslovu dodává, že Deleuzova dilogie je "průsečíkem dvou paralelních pohybů myšlení - filosofického a myšlení, které provokují proměny filmového obrazu (včetně zvuku)". Autorem překladu a překladatelské poznámky je Čestmír Pelikán, odbornou revizi překladu provedl Jiří Našinec, filmografickou revizi Milan Klepikov, Miloš Fikejz a Jan Lukeš. Svazek je doplněn rejstříkem jmen a rejstříkem filmů.